Nějak jsem si uvědomil, že jsem se stále nedokopal k tomu, až napsal pár řádků o druhém koronovém semestru – tak tady jsou :).
Zcela upřímně nevím, co bych měl říkat o semestru jako takovém. Člověk byl zavřený v bytě, u počítače se učil, dělal projekty, pracoval, bavil se… a v mém případě spal asi o metr vedle, z čehož už jednomu začne docela hrabat. Vůle něco se učit byla mizivá a spíš jsem to chtěl mít za sebou, takže se asi rovnou vrhnu na hodnocení předmětů.
FLP: Funkcionální a logické programování
Největší strašák tohoto semestru. Předmět vede docent Kolář, některými oblíbený, některými ne.
Předmět je zaměřený na dvě okrajové oblasti programování – jak asi uhodnete z názvu – funkcionální a logické programování, konkrétně v Haskellu a Prologu. Co si budeme, jelikož Haskell většina lidí nikdy neviděla a Prolog možná někdo letmo zahlédl v IZU, celý předmět je procházka peklem, po kterém si budete chtít vyndat mozek z hlavy a propláchnout ho savem.
A proč? Funkcionální programování je totiž dost jiné než to normální – základem je funkce z matematického pohledu, jeden vstup, jeden výstup, žádné vedlejší efekty. Neexistuje nic jako cyklus, proměnné také fungují dost jinak. Během pár týdnů je opravdu hodně těžké přeorientovat se na takový styl myšlení. Pokud to čte někdo, koho FLP čeká, doporučuju začít zde: http://learnyouahaskell.com/chapters
Logické programování bylo minimálně pro mě daleko jednodušší. Prostě jste Prologu řekli, co po něm chcete, a on se postaral o zbytek :). Teď vážně, nějak nevím, co víc o tom říct, já to pochopil na první dobrou a potom, co jsem prokódil pár hodin jsem Prolog dával docela dobře. I když vím i o lidech (a těch byla možná většina), co to měli přesně obráceně a s Prologem se neskamarádili vůbec.
A jaký je podle mě recept na tenhle předmět? Kódit, kódit, kódit. Přednášky v podání doc. Koláře byly nudné, ale za to doc. Kolář skutečně nemohl. Přednášet takový předmět musí být za trest. Jediný způsob, jak se můžete Haskell (nebo i ten Prolog) naučit, je strávit desítky hodin nad projekty a kódit všechno možné.
Zkouška byla asi nejbrutálnější, kterou jsem kdy psal. Ne svým rozsahem (i když byla dlouhá), ale spíš tím, že jsem celých 150 minut využíval mozek snad na 120 % kapacity. Skutečně jsem celou dobu myslel, programoval na papír, uvažoval… a na konci měl pocit, že se mi asi spálil mozek. Výsledkem ovšem bylo skvělých 84/B, takže předmět určitě zvládnout jde.
FYO: Fyzikální optika
V předmětu se probírá světlo ze všech možných úhlů – vlnová, částicová, geometrická, kvantová a já nevím jaká optika. Přednáší sympatický doc. Sedlák, u něhož mě docela mrzí, že jsem jeho přednášky neviděl naživo. Přes počítač zněl trochu mdle a monotónně a bylo znát, že mu chyběl kontakt s posluchači, na zkoušce se ovšem choval daleko energičtěji a bylo znát, že ho předmět a učení baví.
Jak už jsem řekl, v předmětu se probírá optika ze všech možných úhlů. Kromě přednášek má předmět i cvičení, kde se řeší praktické příklady, ze kterých se sestává i zkouška. Co se týče projektů, každý student si volí individuální optický jev a na něj zpracovává odborný text, prezentaci a grafickou aplikaci, která daný jev demonstruje. Zde jsem tvrdě spadl na hubu, jelikož jsem GUI nikdy nedělal a snad už ani nebudu 🙂 Zkusil jsem tedy zadání trošku přiohnout a projekt udělal v Google Colab jako jakýsi tutoriál „jak imitovat vidění včelím okem“. Přiohnutí prošlo a projekt mi byl uznaný, i když spíš kvůli originalitě než výsledku :).
Celkově je pro lidi, které zajímá třeba konstrukce kamer, grafika, počítačové vidění atp., předmět určitě přínosný, pro mě jakožto prakticky mechantronika už tolik ne. Zkouška potom byla z příkladů ze cvičení a dvou teoretických příkladů na probrané jevy, žádná zrada. Výsledkem bylo 80/B.
MTIa: Moderní trendy v informatice (anglicky)
Předmět funguje tak, že každou přednášku má jiný odborník z praxe a přednáší o… moderním trendu v informatice :). Bohužel, většinou to jsou Češi, jejichž angličtina není nikterak oslnivá, takže jejich přednášky jsem si moc neužil. Druhá polovina přednášek se sestávala ze záznamů různých slavných lidí z oboru informatiky.
Hodnocení probíhalo tak, že po každé přednášce byl ve WISu otevřený krátký bodovaný test (celkem tedy šlo dostat 130/100, i když body nad stovku už nebyly zadávané). Já dostal plnou stovku a byl spokojen :).
PRL: Paralelní a distribuované algoritmy
Další nebezpečný přdmět, po boku FLP hlavní kosa tohoto semestru. V předmětu se mají probírat… inu, paralelní a distribuované algoritmy. I když zní název předmětu užitečně, po jeho absolvvání mi to tak úplně nepřišlo – vysvětlím dále.
V předmětu se doc. Hanáček soustředí primárně na řadicí a vyhedávací algoritmy, ve druhé části kurzu potom doc. Zbořil (mladší) soustředí na distribuované algoritmy (upřímně si toho ale moc nepamatuji). Přednášky doc. Zbořila jsou relativně dobré, k dispozici byly i učební materiály. V případě doc. Hanáčka to ale byla katastrofa. Doc. Hanáček je známý svým paranoickým odmítáním záznamů – což je samo o sobě trestuhodné, ale většina ostatních vyučujících dává v takovém případě alespoň použitelné studijní materiály (např doc. Kolář v IPP nebo FLP). Docent Hanáček ovšem poskytuje jen slajdy (které jsou jen podkladem k přednáškám = bez komentáře nemají valnou hodnotu) a upirátěné kusy anglických knih, ve kterých jsou ke všemu algoritmy často vysvětlované jinak. Pardon, ale přečíst k přednášce 60 stran hutného textu (který se s přednáškou občas dokonce rozchází) není kvalitní učební materiál. Prostě není. Tečka.
Když tedy pomineme extrémně nekvalitní studijní materiály a přístup garanta, vyučované algoritmy (a hlavně knihovna MPI) jsou asi v praxi uplatnitelné. Stejně tak i algoritmy pro distribuované systémy z druhé části. Ovšem způsob vedení kurzu asi všechny studenty od čehokoli paralelního jen odradil.
Na zkoušku si popravdě moc nevzpomínám, byla relativně podobná minulým letům. Výsledem 78/C pro mě znamenal jediné – do státnic už toto neuvidím a o nic víc mi nešlo.
TOI: Principy a návrh IoT zařízení
Ze všech uvedených předmětů asi nejpřínosnější, minimálně po praktické stránce. Předmět vedou relativně mladí a progresivní lidé v čele s prof. Drahanským, doc. Vašíčkem a Ing. Goldmannem.
Předmět se věnuje různým aspektům IoT – technickými specifikacemi, získáváním energie, komunikací, ale také vývojovým cyklem „od nápadu k produktu“ nebo třeba zpracovávání získaných dat, o která jde v IoT především.
Nezajímavější částí předmětu byl ale asi framework ESP-IDF, ve kterém se také dělal první projekt na vypůjčeném kitu. Na rozdíl od Arduino frameworku je už trochu víc „industry-ready“ a v kombinaci s FreeRTOS vznikají výsledky, které jsou použitelné i jinak než na DIY meteostanici na balkoně.
Všichni lidé z předmětu byli fajn, i když bylo trochu znát, že někteří nemají tak velké zkušenosti s přednášením/vedením cvičení, zvlášť v online podobě. Na druhou stranu, nešlo o nic hrozného a všichni moc rádi vycházeli vstříc. Výsledkem je 83/B a spousta relativně použitelných informací.
Závěr
Jak už jsem psal v úvodu, tenhle semestr jsem se více méně snažil přetrpět. Home study mi lezlo krkem, předměty mě z větší části nebavily a já poprvé od začátku studia uvažoval, že se na to vykašlu. Opravdu hodně doufám, že do dalšího semestru už čínská chřipka potáhne ̶d̶o̶ ̶p̶r̶d̶e̶l̶e̶ do pryč a budeme moct začít fungovat nějak normálně. Do dalšího semestru si totiž táhnu i ne úplně příjemné kreditové manko. Tak mi držte palce a vyčkejte, jak dopadne příští semestr 🙂