Proč (ne)jít na bakaláře na FIT VUT? Aneb dal jsem to!

Jedna malůvka, kterou jsem během studia našel na tabuli na jedné z chodeb :).

Pokud tohle není první článek, který o FIT VUT čtete, tak asi víte, že FIT je některými označovaný za trošku „kontroverzní“. Kdo chcete, mrkněte třeba sem nebo do Google zadejte „Hodnocení FIT VUT“ a pátrejte po článcích z doby před 5+ lety.

Současný FIT už takový – z větší části – není.

Tak, po troše archeologie se ale vrátím do současnosti. FIT VUT je jednou z nejprestižnějších (sakra, už i já to slovo používám?) IT fakult v ČR. Rovnat se mu může možná FI MU a FIT ČVUT. Tohle se ale můžete dočíst všude možně, takže jaký je můj osobní názor na tuhle fakultu a jak jsem já sám prožil ty tři roky, které jsem tu zatím strávil?

začnu úplně od začátku. Má volba oscilovala mezi FI MU a FIT VUT. FIT se tvářila jako těžší a obecně měla lepší zvuk (nebo se mi to aspoň zdálo), takže jsem šel tam. Přečetl jsem si recenze a tak jsem nešel úplně „naslepo“ a počítal jsem, že to nebude úplně snadné,

Začátky na FITu

Jakožto čerstvý absolvent gymnázia jsem u informatice věděl o trochu víc než nic. Uměl jsem C# zhruba na úrovni 5. lekce libovolného tutoriálu, hrál jsem si s Arduinem a uměl PC sestavit. Tím moje znalosti končily. Nástup pro mě tedy byl trošku ostrý. V prvním semestru se probraly základy jazyka C (IZP), nějaká ta elektronika (IEL), „pořádná“ – rozuměj „abstraktní“ – matematika (IDA) a něco kolem metodologie (IUS).

Pro mě osobně to bylo brutální zrychlení, co se množství sdělovaných informací týče (na gymplu jsem se neučil, tady jsem chtě nechtě musel). Jelikož jsem byl trochu vyklepaný, zapsal jsem si fyzikální a počítačový seminář, abych dohnal případné mezery v „základním vzdělání“ – oba zbytečně :). Opravdu byly spíše pro lidi, kteří o IT do té doby neslyšeli ani ň. Další velká změna byl způsob výuky, kde vyučující používají mnohem víc formalismu než na střední a prostě počítají s tím, že zapojíme hlavy a nějak si to přebereme.

První semestr ale nebyl nijak těžký a nejvíc času mi zabralo zjistit, že vysoká je o „vysvětlování jednoduchých věcí tak, aby jim nešlo rozumět“ :).

Co bych doporučil Honzovi z roku 2017 (AKA novému prvákovi)? „Nehledej v tom složitosti a soustřeď se na praxi. V programování kašli na formalismy a radši pochop, jak to Céčko a IDE fungují a hlavně kóduj. Kóduj furt a všechno, dokud ti nebudou jasný všechny základy včetně ukazatelů. Pokud se programování naučíš sám, ber jako cvičícího Rozmana. Pokud chceš, aby ti cvičící pomohl, tak hlavně ne Rozmana!** IUS je v základě jednoduchý, jen ti je do prvního zaměstnání na nic. Na přednášky choď, určitě se to vyplatí. Jo, a na jakoukoli matiku chtěj vždycky Hliněnou!“

** Tohle chce komentář: Pan doktor Rozman je vcelku fajn, jen je mu proti srsti vysvětlovat úplné základy, když se sám věnuje něčemu o deset řádů výš. Já osobně ho na cvičeních v prvním semestru neměl rád, jelikož jeho pomoc se většinou omezila na „Hmm. Máte to blbě.“, ale čím pokročilejší věci jsem s ním během studia řešil, tím víc mi jeho způsob vedení (AKA pomoz si sám) vyhovoval a nakonec jsem pod jeho vedením dokončil moc dobrou bakalářku, o které určitě taky něco napíšu a už se těším na Robotiku, na které má doktor Rozman přednášky.

Příběh pokračuje

Další semestry se už docela podobaly. Každý semestr je těžší než ten předchozí. Přibývá hlavně teoretických detailů a samotné programování se bere jen jako prostředek, kterým se ověří teoretická znalost. Přímo programovacích předmětů je tam docela pomálu, v povinných to není žádný. Naučíte se všechno od toho, jak funguje samotné železo/křemík, na kterém vše jede, co má na starosti operační systém, jak se dostane informace z disku do procesoru, přes to jak se zobrazují data na monitor, jak se renderuje grafika, jak funguje internet a jeho služby až po detaily programování v některých programovacích jazycích, pokud si zapíšete konkrétní předměty.

Bakalářku a státnice popíšu zvlášť, takže zde jen stručně. Jako úspěšný bakalář vím, jak funguje počítač více méně od atomů, jak funguje internet, jak programovat prakticky v libovolném jazyce a jak by se teoreticky mělo programovat + nezbytný formalismus a matematiku za tím vším. Teď hned bych mohl jít pracovat jako junior kodér na prakticky libovolnou pozici a neztratil bych se. Na druhou stranu, se samotným programováním mám relativně malé zkušenosti a nikdy jsem nepracoval na skutečném kusu softwaru – jinak řečeno, chybí mi praxe, za což ale nejde vinit FIT :).

Co bylo super aneb Proč jít na FIT?

Rozhodně budova a areál FITu. Jelikož leží dál od ostatních fakult a kolejí VUT, které jsou u hlavně Palackého vrchu a Technologického parku, je fakulta trochu odříznutá od kampusu, ale vůbec to nevadí. V areálu vznikl takový „minikampus“ jen pro FIT, ve kterém je i menza. Celý areál je nově zrekonstruovaný a moc hezký a praktický. Najdete tu hromadu zákoutí, kde se dá sednout, seminární místnosti na řešení týmových projektů a dokonce i kavárna.

Další výhodou je obecný přehled, který do nás byl nahuštěn hrubou silou :). Oproti studentům jiným fakult, kteří se specializovali hned od prváku, mám jako bakalář z FITU ponětí o všem v IT a můžu dělat prakticky cokoli. Další obrovská výhoda je, že rozumím souvislostem, které mohou bakaláři specialistovi uniknout.

I když mám pocit, že prakticky neumím nic, aspoň něco málo z praxe mi daly všudypřítomné projekty, které během semestru tvoří hlavní žrouty času. Projektů bývá opravdu hodně, jeden semestr jsem jich napočítal 26 (při 13 týdnech to bylo opravdu něco). Projektem se na FITu rozumí naprogramovat menší aplikaci, kde si člověk prakticky vyzkouší to, o čem se (údajně) mluvilo na přednáškách. Někdy je spojitost větší, jindy zase menší. Projekty jsou v různých jazycích a člověk se ve třeťáku už nezalekne ani komplet nového jazyka, jelikož během studia vždycky viděl aspoň něco podobného.

Některé předměty byly skutečně super a člověk si je užil a dozvěděl se opravdu kvanta nových informací, které se tváří i docela prakticky. Nechci tu probírat každý předmět, takže jen rychlý výčet a podrobně se jim budu věnovat třeba někdy jindy: ISS, ISA, ICS, IZG nebo třeba IZU.

Stejně jako předměty byly super i někteří vyučující a cvičící. Jmenovitě třeba doc. Hliněná, doc. Černocký, Ing. Milet, doktor Španěl, doktor Matoušek, Ing. Veigend, Ing. Žmolíková, doktor Dytrych, doktor Sadovský, doc. Kotásek nebo Ing. Vrána. Tihle všichni mi se studiem neskutečně pomohli a jejich přednášky nebo cvičení skutečně patřily k jedněm z nejlepších. To samozřejmě neznamená, že ostatní přednášející a cvičící byli špatní, ale chtěl jsem vyzdvihnout ty, kteří jsou dle mého nejlepší a tímhle způsobem jim poděkovat :).

Možnost zapojit se do výzkumu je jednou z dalších výhod. FIT je fakulta, která se docela hodně zaměřuje na výzkum. Pokud má student zájem, může se do výzkumné skupiny zapojit zhruba od druháku, kdy už má alespoň základní znalosti a je schopný dělat aspoň něco. Já šel cestou polovičního úvazku mimo fakultu, takže jsem tuhle možnost nevyužil, proto o ní víc neřeknu.

Co už tak super nebylo aneb Proč je v názvu (ne)jít?

Jen pro jistotu, aby nevznikla nedorozumění: všechno je pouze můj subjektivní názor, který sice mohu podložit několika fakty, ale nejedná se o objektivní analýzu problémů na FITu. Někdo může mít na některé z těchto bodů i diametrálně odlišný názor.

Záznamy. Přesněji jejich absence. FIT sice má v každé posluchárně audio i video techniku, která umožňuje pořizování záznamů, ale ke studentům se záznamy dostanou zhruba ve třetině předmětů. Učitelé se pořád ohánějí jedním dosti chabým argumentem: „Pokud jsou v předmětu k dispozici záznamy, na přednášky chodí málo studentů“. Někteří přednášející údajně hrozili i ukončením pedagogické činnosti, pokud by se nařídilo povinné zveřejňování záznamů. Bohužel, často se jednalo o přednášející, jejichž projev je naprosto k ničemu a z jejich přednesu toho člověk stejně příliš nepochytí. Je prakticky pravidlem, že špatný přednášející záznamy nepovoluje a nutí tak studenty přednášku přetrpět ve snaze pochopit aspoň něco, kdežto dobří přednášející záznamy zveřejňují a v posluchárně mají stejně plno (nebo alespoň ne prázdno). Nemluvě o tom, že probíraná látka se prostě na první dobrou pochopit často ani nedá a člověk je odkázaný na skripta a slajdy, pokud jsou a na internet a googlení, pokud nejsou.

Přístup některých učitelů a vedení (nejen) k jakékoli kritice je další problém (který už ale zdaleka není tak bolestivý jako kdysi). Vedení FIT dlouhodobě buduje pověst FIT jako „prestižní a elitní fakulty, kde pracují po všech stránkách skvělí učitelé a výzkumníci a studenti jsou velmi spokojení“ (subjektivní parafráze), což bohužel vždy není pravda. Na jakoukoli kritiku poté vedení reaguje s nepochopením a často se zdá, že nejsou ochotní připustit si jakékoli pochybení. A pokud se ozve několik set studentů s tím, že je něco opravdu špatně, vedení sice zjedná nápravu, ale problém začne bagatelizovat. Konkrétní příklady sem raději dávat nebudu. Naštěstí se nikdy nejednalo o nějaká extrémní pochybení s dopadem na výuku, spíš o konstantní „přikrášlování“ reality lehce nad únosnou mez. FIT skutečně je prestižní a elitní fakulta. Nejeden přednášející je ovšem ke studentům arogantní nebo jeho přednášky nestojí za nic. A zdaleka ne všichni studenti jsou velmi spokojení. Z obecného pohledu tu rozhodně není žádný jeden velký problém, spíš maličkosti, které ale dohromady zbytečně komplikují studium.

Jak už jsem nastínil v minulém odstavci, někteří přednášející dokáží studium pěkně znepříjemnit. Někdo přednáší něco, co si sám před 20 lety vymyslel a nikdo jiný to tak nedělá, někdo se zase chová ke studentům vyloženě jako k nutnému zlu. Někdo jiný zase přednáší prostě a jednoduše neuvěřitelně nudně a někdo jiný už na přednášku prostě nestačí. Nu což, přežít se to dá, ale prostor pro zlepšení tu je.

Skladba a pořadí předmětů je občas trochu nelogická. Poté, co jsem si před státnicemi prošel kompletní přehled toho, co se na FIT učilo, zdá se mi, že pořadí předmětů nedává úplný smysl. Co konkrétně mi vadilo?

  • Třeba kontroverzní IAL – Algoritmy. Předmět se vyučuje ve druhém ročníku v zimním semestru, podle mého by se ale minimálně část látky měla přesunout do prvního semestru a doplnit tak IZP. Člověk totiž celou třetinu studia vlastně neví, jak problém správně algoritmizovat :).
  • IUS – Softwarové inženýrství hned v prvním semestru. Informace z něj jsem využil až na konci druháku, kdy jsem nastoupil do praxe, takže bych ho klidně vyměnil. Třeba za ten IAL.
  • IOS – Operační systémy. Podivně seskládaný předmět druhého semestru, kde se třeba berou základy práce s více vlákny. Skutečně. Nejdříve se probírá vícevláknové programování a semafory a teprve potom základní algoritmy. Tehdy jsem vícevláknové programování naprosto nepochopil (a jako z jediného projektu měl čistou nulu), o rok později by mi předmět dal nesrovnatelně víc.

Shrnutí

Takže závěrem takové rychlé shrnutí:

Plusy:

  • Fakt hodně obecný obor, který dá člověku rozhled
  • Technika pro pořízování záznamů
  • Areál a vybavení fakulty
  • Přístup a chování některých vyučujících
  • Menza v areálu 🙂
  • Pospolitost studentů

Mínusy:

  • Pokud není cílem jen tak projít, sežere to moře času
  • Nepoužívání techniky na pořizování záznamů
  • Přístup a chování některých vyučujících
  • Maličkosti, které jednotlivě nevadí, ale dohromady už ano

Závěr

Nevím, jestli jsem to někde v článku explicitně zmínil, ale bakaláře na FIT VUT rozhodně nelituji a pokračuji dál na magisterském studiu, konkrétně obor NIDE – Inteligentní zařízení. Na druhou stranu, není to lehká škola, sežere hezkých pár tisíc hodin času a člověku se občas někdo vy..re na hlavu. Pokud to ale přežijete a vše úspěšně zvládnete, budou z vás jedni z nejlepších bakalářů, kteří se v ČR vyskytují.

Mimochodem, pokud vám v článku něco chybělo nebo se chcete ohledně FIT na něco zeptat, zanechte komentář a já vám odpovím, případně doplním text výše.

Leave a Reply